|
 |
 |
 |
 |
DĚLENÍ
TVŮRCŮ
|
|
vidioti,
kropiči
natáčejí rodinné
videozáznamy do rodinné kroniky,
záběry vhodné jen pro úzký rodinný
kruh
|
šotisti,
youtubáci
tvůrci, kteří točí pro
internet různé krátké více či
méně zajímavé šoty, záznamy,
zpravodajství, vtipy apod. často jen
pro pobavení veřejnosti či sebe sama
|
amatérští
tvůrci
s domácí technikou tvoří
filmy a videoprogramy, kde je vidět
snaha o umělecké zpracování (nápad,
promyšlené natáčení, střih,
titulky, hudbu, komentář...)
|
nezávislí
tvůrci
tvoří filmy a videoprogramy
též pro vlastní potěšení, ale již
na profesionální techniku (mají jí k
dispozici nebo si jí půjčí za svoje
peníze nebo za peníze sponzorů)
|
profesionálové
točí cokoliv, ale za peníze
(není důležité, jestli je dotyčný
studovaný), sem patří kromě
filmových a televizních pracovníků i
majitelé soukromých firem i pouliční
natáčeči rodinných událostí
(svateb, promocí)
|
studenti
film. škol
budoucí profesionálové,
jejich školní filmy jsou dělané
"na zakázku" pro školu za
účelem nějakého zisku (ohodnocení)
|
|
| |
Amatérský /
neprofesionální / nezávislý film (a video) je
audiovizuální tvorba, kterou autor nedělá na
objednávku pro někoho jiného za účelem
nějakého zisku. Je to tvorba, kterou autor
natáčí pro svoje vlastní potěšení nebo pro
potěšení jiných - snímek není primárně
určen ke komerčnímu využití. Vůbec
není důležité, jestli k tomu dotyčný
používá domácí videotechniku nebo si za
svoje vlastní peníze (nebo za peníze sponzora)
půjčí techniku profesionální.
Je třeba upozornit, že tato
definice není žádnou oficiální definicí a
někdo jiný může mít definici jinou. Např.
se velmi diskutuje o tom, zda-li se dá mluvit o
amatérském filmu, pokud se výroby
zúčastňuje nějaký profesionál (třeba
herec, kameraman či střihač). Jiní mají zase
názor, že použitím pronajaté profesionální
techniky se také již nejedná o amatérský
film. Tento názor však postupně bere za své
díky dostupnosti kvalitní technologie i
běžnému filmovému nadšenci a naopak
používáním "poloprofesionální"
techniky při výrobě profesionálního filmu
(příkladem je několik filmů pro kina, která
se točila běžně dostupnou miniDV kamerou).
Dnes je ovšem velmi těžké stanovit, jaký
snímek je amatérský a jaký profesionální.
Jedním z vodítek může být hned úvodní
titulek filmu "XY uvádí". Je-li zde
uvedeno např. "Moravská Televize",
"Televizní studio NATOČTO s.r.o."
nebo "PRVNÍ FILMAŘSKÁ a.s.", jedná
se s největší pravděpodobností o film
vyrobený na zakázku (za účelem zisku). Není
to tedy amatérský film, i kdyby to natočil
amatér a firma mu za to nezaplatila ani korunu.
Amatérský film bude mít v úvodním titulku
pravděpodobně nápis "Jan Novák",
"Amatérská filmová skupina KAMERA"
nebo "Sdružení nezávislých filmařů
CVOCI" atp. Samozřejmě, pokud si
někteří filmaři zvolí název, ze kterého
není zřejmé, jedná-li se o profesionální
produkci nebo amatérskou, je velmi těžké
určit, zda-li film je amatérský nebo ne. To se
zpravidla pozná podle toho, jak je film vyroben
(natočen, produkován).
Otázkou může být i kdo dělá režii. Ale to
není vůbec důležité. I profesionál si
může natočit amatérský film (ale proč by to
dělal?) nebo naopak, ryzí amatér může
natočit profesionální snímek - myšleno ve
smyslu, že za něj dostane peníze, bez ohledu
na to, že jej natáčel v amatérských
podmínkách. Občas se dokonce stane, že
takový amatérský tvůrce - videopodnikatel
natočí nějaký film na zakázku (např. stavba
silnice), a pak jej uvádí na amatérských
soutěžích. Takové filmy by se na dle našeho
názoru na soutěžích amatérských filmů
objevovat moc neměly.
Na pořadatelích soutěží záleží, jestli si
do své soutěže zařadí amatéry, nezávislé
tvůrce či profesionály a jaké tam bude
promítat filmy. Měli by ale tyto jednotlivé
kategorie hodnotit zvlášť. Z praxe je
zřejmé, že zvláště starší amatéři
nepřenesou přes srdce, když nějaký (mladý)
autor si na "amatérský film"
půjčuje profesionální techniku a má
sponzory. Situace v zahraničí je taková, že
"amatérské filmy" svou kvalitou
(uměleckou i technickou) jsou na české poměry
filmy nezávislými. Stačí se vydat na
jakoukoliv soutěž amatérských (a
nezávislých) filmů s mezinárodní účastí u
nás nebo do zahraničí.
A teď základní otázka - Proč vůbec
rozdělovat filmaře na amatérské, nezávislé,
a profesionální? Zřejmě asi proto, aby
každý autor měl možnost soupeřit na
různých akcích s autory sebou rovnými. Jenže
ono už toto zastaralé rozdělení bere poněkud
za své. "Chudý" amatér s jednou
starší kamerou a jednoduchým střihovým
programem soutěží s jiným autorem, který má
vybavení za čtvrt milionu. A tento autor by
se zase rád dostal třeba do televizního
vysílání. A nebo jinak. Karlovarský
filmový festival pro
amatéry není (propozice připouštějí účast
pouze 35 mm hraných filmů). A do soutěže
dokumentárních filmů v Benátkách se pro
změnu neposílají dokumenty např. z České
televize (Česká televize krom toho, že je
profesionální organizace - viz vysvětlení
výše - zpravidla točí dokumenty nad 20
minut a nedodává je na formátu DVD, ale na
Betacamu nebo DVCAMu). Podobně to mají
rozděleno i instituce, které udílejí granty.
Třeba Ministerstvo kultury má zvlášť granty
pro profesionální filmy a zvlášť pro
aktivity v amatérském filmu. Toto
"oficiální" členění má však i
svou druhou stranu mince. Amatérský film není
tak známý na veřejnosti, jako profesionální
film. Pod pojmem amatérský film si dnes spousta
lidí představí internetová home videa,
protože o existenci jiných filmů, které se
třeba promítají na soutěžích, běžný
člověk ani neví.
|
|
 |
|