ÚVOD > DEFINÍCIA AMATÉRSKEHO FILMU

DĚLENÍ TVŮRCŮ

vidioti, kropiči
natáčejí rodinné videozáznamy do rodinné kroniky, záběry vhodné jen pro úzký rodinný kruh

šotisti, youtubáci
tvůrci, kteří točí pro internet různé krátké více či méně zajímavé šoty, záznamy, zpravodajství, vtipy apod. často jen pro pobavení veřejnosti či sebe sama

amatérští tvůrci
s domácí technikou tvoří filmy a videoprogramy, kde je vidět snaha o umělecké zpracování (nápad, promyšlené natáčení, střih, titulky, hudbu, komentář...)

nezávislí tvůrci
tvoří filmy a videoprogramy též pro vlastní potěšení, ale již na profesionální techniku (mají jí k dispozici nebo si jí půjčí za svoje peníze nebo za peníze sponzorů)

profesionálové
točí cokoliv, ale za peníze (není důležité, jestli je dotyčný studovaný), sem patří kromě filmových a televizních pracovníků i majitelé soukromých firem i pouliční natáčeči rodinných událostí (svateb, promocí)

studenti film. škol
budoucí profesionálové, jejich školní filmy jsou dělané "na zakázku" pro školu za účelem nějakého zisku (ohodnocení)
  Amatérský / neprofesionální / nezávislý film (a video) je audiovizuální tvorba, kterou autor nedělá na objednávku pro někoho jiného za účelem nějakého zisku. Je to tvorba, kterou autor natáčí pro svoje vlastní potěšení nebo pro potěšení jiných - snímek není primárně určen ke komerčnímu využití. Vůbec není důležité, jestli k tomu dotyčný používá domácí videotechniku nebo si za svoje vlastní peníze (nebo za peníze sponzora) půjčí techniku profesionální. 

Je třeba upozornit, že tato definice není žádnou oficiální definicí a někdo jiný může mít definici jinou. Např. se velmi diskutuje o tom, zda-li se dá mluvit o amatérském filmu, pokud se výroby zúčastňuje nějaký profesionál (třeba herec, kameraman či střihač). Jiní mají zase názor, že použitím pronajaté profesionální techniky se také již nejedná o amatérský film. Tento názor však postupně bere za své díky dostupnosti kvalitní technologie i běžnému filmovému nadšenci a naopak používáním "poloprofesionální" techniky při výrobě profesionálního filmu (příkladem je několik filmů pro kina, která se točila běžně dostupnou miniDV kamerou).

Dnes je ovšem velmi těžké stanovit, jaký snímek je amatérský a jaký profesionální. Jedním z vodítek může být hned úvodní titulek filmu "XY uvádí". Je-li zde uvedeno např. "Moravská Televize", "Televizní studio NATOČTO s.r.o." nebo "PRVNÍ FILMAŘSKÁ a.s.", jedná se s největší pravděpodobností o film vyrobený na zakázku (za účelem zisku). Není to tedy amatérský film, i kdyby to natočil amatér a firma mu za to nezaplatila ani korunu. Amatérský film bude mít v úvodním titulku pravděpodobně nápis "Jan Novák", "Amatérská filmová skupina KAMERA" nebo "Sdružení nezávislých filmařů CVOCI" atp. Samozřejmě, pokud si někteří filmaři zvolí název, ze kterého není zřejmé, jedná-li se o profesionální produkci nebo amatérskou, je velmi těžké určit, zda-li film je amatérský nebo ne. To se zpravidla pozná podle toho, jak je film vyroben (natočen, produkován).

Otázkou může být i kdo dělá režii. Ale to není vůbec důležité. I profesionál si může natočit amatérský film (ale proč by to dělal?) nebo naopak, ryzí amatér může natočit profesionální snímek - myšleno ve smyslu, že za něj dostane peníze, bez ohledu na to, že jej natáčel v amatérských podmínkách. Občas se dokonce stane, že takový amatérský tvůrce - videopodnikatel natočí nějaký film na zakázku (např. stavba silnice), a pak jej uvádí na amatérských soutěžích. Takové filmy by se na dle našeho názoru na soutěžích amatérských filmů objevovat moc neměly.

Na pořadatelích soutěží záleží, jestli si do své soutěže zařadí amatéry, nezávislé tvůrce či profesionály a jaké tam bude promítat filmy. Měli by ale tyto jednotlivé kategorie hodnotit zvlášť. Z praxe je zřejmé, že zvláště starší amatéři nepřenesou přes srdce, když nějaký (mladý) autor si na "amatérský film" půjčuje profesionální techniku a má sponzory. Situace v zahraničí je taková, že "amatérské filmy" svou kvalitou (uměleckou i technickou) jsou na české poměry filmy nezávislými. Stačí se vydat na jakoukoliv soutěž amatérských (a nezávislých) filmů s mezinárodní účastí u nás nebo do zahraničí.

A teď základní otázka - Proč vůbec rozdělovat filmaře na amatérské, nezávislé, a profesionální? Zřejmě asi proto, aby každý autor měl možnost soupeřit na různých akcích s autory sebou rovnými. Jenže ono už toto zastaralé rozdělení bere poněkud za své. "Chudý" amatér s jednou starší kamerou a jednoduchým střihovým programem soutěží s jiným autorem, který má vybavení  za čtvrt milionu. A tento autor by se zase rád dostal třeba do televizního vysílání. A nebo jinak. Karlovarský filmový festival pro amatéry není (propozice připouštějí účast pouze 35 mm hraných filmů). A do soutěže dokumentárních filmů v Benátkách se pro změnu neposílají dokumenty např. z České televize (Česká televize krom toho, že je profesionální organizace - viz vysvětlení výše -  zpravidla točí dokumenty nad 20 minut a nedodává je na formátu DVD, ale na Betacamu nebo DVCAMu). Podobně to mají rozděleno i instituce, které udílejí granty. Třeba Ministerstvo kultury má zvlášť granty pro profesionální filmy a zvlášť pro aktivity v amatérském filmu. Toto "oficiální" členění má však i svou druhou stranu mince. Amatérský film není tak známý na veřejnosti, jako profesionální film. Pod pojmem amatérský film si dnes spousta lidí představí internetová home videa, protože o existenci jiných filmů, které se třeba promítají na soutěžích, běžný člověk ani neví.